|
|
Detekce fibrilace síní v EKG
Prokopová, Ivona ; Kolářová, Jana (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Fibrilace síní patří mezi nejčastěji se vyskytující poruchy srdečního rytmu, vyznačující stále vzrůstající prevalencí a incidencí v ČR i ve světě. Výskyt fibrilace síní je uváděn na úrovni 2-4 % populace, avšak vzhledem k často asymptomatickému průběhu je reálná prevalence ještě vyšší. Cílem této práce je automatická detekce fibrilace síní v EKG záznamu. V praktické části této práci je navržen algoritmus pro detekci fibrilace síní. Pro samotnou detekci bylo využito metody k-nearest neighbor, metody podpůrných vektorů a vícevrstvé neuronové sítě ke klasifikaci EKG signálů pomocí příznaků poukazující na variabilitu RR intervalů a přítomnost vlny P v těchto EKG záznamech. Nejlepší detekce dosáhl model využívající klasifikaci pomocí vícevrstvé neuronové sítě se dvěma skrytými vrstvami. Výsledky ukazatelů úspěšnosti Senzitivita 91,23 %, Specificita 99,20 %, PPV 91,23 %, F-measure 91,23 % a Accuracy 98,53 %.
|
|
|
Detekce síňové fibrilace s využitím intrakardiálního EKG
Kašparová, Michaela ; Novotná, Petra (oponent) ; Ředina, Richard (vedoucí práce)
Fibrilace síní je jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu. Je způsobena nepravi- delnou aktivací síní, což způsobuje nekoordinované stahy síní s velmi vysokou frekvencí, a proto je její včasná diagnostika velmi důležitá. Cílem této bakalářské práce je automa- tická detekce fibrilace síní v intrakardiálních záznamech. Automatická detekce umožňuje nalezení úseků s výskytem fibrilace síní, a tak zprostředkovat rychlejší stanovení diagnózy. Testování vytvořeného algoritmu proběhlo na dostupné databázi dětských pacientů, kteří podstoupili elektrofyziologické vyšetření v Dětské nemocnici Fakultní nemocnice Brno v České republice.
|
|
|
Mechanismy vývoje převodního systému srdečního u obratlovců
Šaňková, Barbora ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent) ; Melenovský, Vojtěch (oponent)
Soubor specializovaných buněk převodního srdečního systému tvoří a koordinovaně šíří elektrický vzruch v srdci. Změny ve vývoji převodního systému prokazatelně souvisí se vznikem arytmií, a proto je dobrá znalost vývojových mechanismů klinicky významná. Pro správný vývoj převodního systému jsou důležité geny pro gap junctions proteiny, iontové kanály, transkripční faktory či jiné molekuly zahrnuté v signalizačních kaskádách (endothelin, neuregulin). Kromě geneticky podmíněných faktorů se na vývoji převodního systému podílí i epigenetické faktory a vlivy prostředí. V této disertační práci se jednotlivé publikace věnují různým aspektům jinak komplexního vývoje převodního systému. Dalším pojítkem všech publikací je metodický přístup, kdy jsme pomocí optického mapování sledovali změny ve funkci převodního systému. V první publikaci jsme pomocí orgánové in vitro kultivace kuřecích embryonálních srdcí studovali vliv mechanické pracovní zátěže (bez interference hemodynamického efektu) na vývoj převodního systému. Sérii experimentů jsme doplnili i o typ "záchranného" experimentu, kdy jsme uměle vyvolali pracovní zátěž injekcí silikonového oleje do primitivní komory srdce ve stádiu srdeční kličky. Podařilo se nám prokázat, že mechanické zatížení myocytů je důležitý epigenetický faktor časného embryonálního...
|
|
|
Detekce fibrilace síní v EKG
Prokopová, Ivona ; Kolářová, Jana (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Fibrilace síní patří mezi nejčastěji se vyskytující poruchy srdečního rytmu, vyznačující stále vzrůstající prevalencí a incidencí v ČR i ve světě. Výskyt fibrilace síní je uváděn na úrovni 2-4 % populace, avšak vzhledem k často asymptomatickému průběhu je reálná prevalence ještě vyšší. Cílem této práce je automatická detekce fibrilace síní v EKG záznamu. V praktické části této práci je navržen algoritmus pro detekci fibrilace síní. Pro samotnou detekci bylo využito metody k-nearest neighbor, metody podpůrných vektorů a vícevrstvé neuronové sítě ke klasifikaci EKG signálů pomocí příznaků poukazující na variabilitu RR intervalů a přítomnost vlny P v těchto EKG záznamech. Nejlepší detekce dosáhl model využívající klasifikaci pomocí vícevrstvé neuronové sítě se dvěma skrytými vrstvami. Výsledky ukazatelů úspěšnosti Senzitivita 91,23 %, Specificita 99,20 %, PPV 91,23 %, F-measure 91,23 % a Accuracy 98,53 %.
|
|
|
Hisuv svazek ve fylogenezi, ontogenezi a patologii
Tremerová, Aneta ; Gregorovičová, Martina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Hisův svazek je součástí převodního systému srdečního u savců, ptáků a krokodýlů, který slouží k zabezpečení vysokého srdečního výdeje zvláště u organismů s endotermním metabolismem. Hisův svazek zajišťuje přenos elektrického impulsu z atrioventrikulárího uzlu přes fibrózní izolaci mezi síněmi a komorami a přenáší ho prostřednictvím Tawarových ramének do apexu komory, odkud se aktivuje stah komor. Porucha převodního systému srdečního se projeví vznikem srdečních arytmií, které můžou mít fatální následky např. v podobě náhlé srdeční smrti. Práce pojednává o vzniku Hisova svazku v ontogenezi u ptáků a savců. Dále je v práci porovnán rozsah atrioventrikulární tkáně převodního systému a způsob přenosu elektrického signálu i u ostatních skupin obratlovců. Práce se také zabývá patologiemi atrioventrikulárního kanálu, fibrózního anulu a Hisova svazku, preexcitačními syndromy a kongenitálním atrioventrikulárním blokem. V práci je také zmíněna historie objevu převodní tkáně mezi síní a komorou savců. Klíčová slova: převodní systém srdeční, Hisův svazek, atrioventrikulární kanál, anulus fibrosus, preexcitace komory, perinatální AVRT, WPW syndrom, vrozený atrioventrikulární blok
|
|
|
Vliv inkubační teploty na růst pracovního a převodního myokardu u kuřecího embrya
Skuhrová, Kristýna ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Před téměř 50 lety bylo ukázáno, že vlivem hypotermní inkubace u kuřat dochází k celkovému zmenšení embryí a zároveň zvětšení srdce, jež bylo připisováno hypertrofii (zvětšenému objemu buněk). Oplozená kuřecí vejce byla inkubována v normotermii (37,5řC) a hypotermii (33,5řC) od jedenáctého embryonálního dne. Sedmnáctý den byla embrya zvážena a poté byla zvážena i jejich srdce. V souladu s předchozími výsledky byla hypotermní embrya o 29% menší a měla srdce o 18% větší. Poměr hmotností srdce a těla byl u hypotermní skupiny o 67% vyšší. Naměřená velikost buněk byla v cílových oblastech velmi vyrovnaná a to i mezi oběma skupinami. Tloušťka stěny levé komory byla dvojnásobná oproti pravé komoře a u hypotermního modelu byla nesignifikantně vyšší. Terminální část převodního systému, Purkyňova vlákna, byla menší než pracovní kardiomyocyty. U hypotermie byla Purkyňova vlákna mírně zvětšena. Proliferační aktivita byla měřena pomocí imunohistochemického značení anti-phoshohiston H3. U experimentální skupiny byla znatelně vyšší proliferace, v pravé komoře dosáhla statistické významnosti. V mechanismu růstu embryonálního srdce při hypotermní inkubaci převažuje tedy hyperplazie (zvětšená proliferace buněk) nad hypertrofií.
|
|
|
Mechanismy vývoje převodního systému srdečního u obratlovců
Šaňková, Barbora ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent) ; Melenovský, Vojtěch (oponent)
Soubor specializovaných buněk převodního srdečního systému tvoří a koordinovaně šíří elektrický vzruch v srdci. Změny ve vývoji převodního systému prokazatelně souvisí se vznikem arytmií, a proto je dobrá znalost vývojových mechanismů klinicky významná. Pro správný vývoj převodního systému jsou důležité geny pro gap junctions proteiny, iontové kanály, transkripční faktory či jiné molekuly zahrnuté v signalizačních kaskádách (endothelin, neuregulin). Kromě geneticky podmíněných faktorů se na vývoji převodního systému podílí i epigenetické faktory a vlivy prostředí. V této disertační práci se jednotlivé publikace věnují různým aspektům jinak komplexního vývoje převodního systému. Dalším pojítkem všech publikací je metodický přístup, kdy jsme pomocí optického mapování sledovali změny ve funkci převodního systému. V první publikaci jsme pomocí orgánové in vitro kultivace kuřecích embryonálních srdcí studovali vliv mechanické pracovní zátěže (bez interference hemodynamického efektu) na vývoj převodního systému. Sérii experimentů jsme doplnili i o typ "záchranného" experimentu, kdy jsme uměle vyvolali pracovní zátěž injekcí silikonového oleje do primitivní komory srdce ve stádiu srdeční kličky. Podařilo se nám prokázat, že mechanické zatížení myocytů je důležitý epigenetický faktor časného embryonálního...
|
|
|
Vliv pracovní zátěže na rané stádium vývoje převodního systému srdečního
Machálek, Jakub ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
6 ABSTRAKT Kardiovaskulární onemocnění představují celosvětově nejčastější příčinu úmrtí. Arytmie neboli poruchy srdečního rytmu k této mortalitě přispívají nemalou měrou. Výzkum v oblasti morfologie převodního systému srdečního má více jak stoletou historii, ale oblast ontogeneze není ani v dnešní době dostatečně prozkoumána. Přitom pochopení mechanismů indukce pracovního myokardu ve specializovanou tkáň by mohl být jeden z klíčů k otevření dveří nových možností diagnostiky a terapie onemocnění v této oblasti. Cílem této práce je pochopení vlivu mechanické zátěže na vznik a vývoj převodního systému srdečního. Chci prokázat, že mechanické zatížení srdce krevním oběhem hraje v embryonálním vývoji nezastupitelnou roli v diferenciaci převodního systému srdečního (PSS). Jako model pozorování jsem si vybral kuřecí srdce. Při porovnání dat získaných na srdci ptáků a savců můžeme najít drobné odlišnosti v detailech, nicméně hlavní principy a mechanismy se zdají být stejné. Kuřecí embryo se vyvíjí 21 dní, přičemž toto časové údobí lze podle Hamburgera a Hamiltona rozdělit do 46 stádií. Zpočátku představuje srdce pouze primitivní trubici, která se stáčí v srdeční kličku. Posléze je přeměněna na zralý čtyřoddílový orgán charakteristický pro vyšší obratlovce. Tyto morfologické změny korelují i se změnami šíření...
|
host ::
RSS.